Než začneš číst dál, ujisti se, že dobře rozumíš základním principům:
- ZPOMALIT, což znamená, že už se umíš natolik zklidnit, abys vnímala komunikaci vnitřního hlasu prostřednictvím těla, pocitů, myšlenek a obrazů
- DŮVĚŘOVAT, to předpokládá, že už tě neobtěžují pochybnosti o samotné existenci intuice.
Pokud si nejsi jistá, začni nejdřív tady: Trénink intuice pro začátečníky.
Popíšeme si obvyklé zkušenosti, se kterými se v průběhu tréninku a rozvíjení intuice můžeš setkat:
- Už víš, že ti vnitřní hlas umí dobře poradit, ale děje se to nezávisle na tvé vůli, neumíš to ovlivnit.
- Dojde ti to pozdě – informaci zachytíš, necháš být a až zpětně zjistíš, že jsi měla poslechnout.
- Nevíš, jak vnitřní hlas rozeznat od myšlenek.
- Daří se ti občas naslouchat a už zhruba víš, jak na to, ale pořád tvůj vnitřní hlas dost často přebijí tvé myšlenky a ty pak váháš, co s tím.
Ráda bych tě na tomto místě uklidnila, že pokud máš některou z výše uvedených zkušeností – nebo klidně všechny – tak v tom nejsi sama. Patří to k normálním fázím učení rozvoje intuice.
TIP 1 - ZKUŠENOST
Všechny čtyři výše uvedené body mají jednoho společného jmenovatele, a tím je ZKUŠENOST. Jak ji získáš? Tréninkem a opakováním. Ženám, hlavně těm jemným a citlivým, se někdy moc nechce do pravidelného „trénování“. Zavání jim to mužským světem: akce, pevnost, režim, řád a disciplína. Navíc u tak typicky ženské a jemné věci jako intuice. Přímo to svádí k tomu „nechat věci plynout“, že?
Jenže dělat věci je to, co je potřeba. Jinak se prostě nestanou. Podívej se na děti na průlezkách, co dělají, když se jim nedaří. Učí se praxí a neustálým opakováním se postupně zlepšují = získávají zkušenosti.
TIP 2 - JAK ROZEZNAT MYŠLENKU OD INTUICE
1. Rychlost
Intuice je vždycky hned to první, co ti bleskne hlavou. Všechno ostatní, co přicházím potom, už jsou myšlenky.
2. Přímost
Intuice má jeden přímý směr. Jako zásah bleskem. Necyklí se, nedělá otočky a různé obměny, to dělají myšlenky. Pokud se to vrací, větví se a rozrůstá nebo rotuje v kruzích, je to myšlenka.
3. Pocit
Celkem spolehlivým ukazatelem je tvůj pocit. Když dostaneš nějaký nápad, který tě v okamžiku zaplaví radostí a dodá pozitivní náboj, můžeš se docela dobře spolehnout na to, že to je ono a můžeš tento nápad následovat. Stejně tak když máš hned při setkání s nějakým člověkem / místem / situací svíravý pocit v břiše nebo úzko na hrudi, bude dobré to neignorovat.
Někdy se dva pocity můžou vyskytovat téměř současně a vyznat se v tom může být oříšek. Nějaká představa tě nadchne, ale vzápětí tě opanuje strach. Jak si to máš vyložit?
Jedno z možných vysvětlení je takové, že nápad je to dobrý, ale tvůj obranný systém se tě snaží už dopředu chránit před budoucím nezdarem (možná už jsi v této oblasti zažila nějaké zklamání, nevyšlo to, selhala jsi).
V takovém případě je užitečné si s tím chvíli pobýt. To pozitivní si podrž a ten druhý pól prozkoumej – proč vlastně ne? Je to skutečně nereálné? Co ti brání?
TIP 3 - MOC NEVÁHEJ
Váhání patří mezi časté ženské neduhy. Úzce souvisí s otázkou sebepřijetí a sebehodnoty. Pokud si moc nevěřím, chybí mi vůle a síla k rozhodnutí. Mám strach udělat chybu, protože se bojím nést odpovědnost za „špatný výsledek“. Než udělat něco nesprávně, raději neudělám nic. I to je forma rozhodnutí.
Váhání funguje jako brzda rozvoje – když nic neudělám, nic se nezmění, nic se nenaučím. Když si nedovolím udělat chybu, nemůžu se posunout dál.
Neznamená to, že vypneš hlavu a budeš se do všech situací řítit po hlavě. Znamená to, že se nebudeš utápět v hodinových analýzách toho, jestli to byla intuice nebo ne a co s tím máš dělat
TIP 4 - KDYŽ NEVÍŠ, DEJ PŘEDNOST INTUICI
Pro intuici je typické, že si její obsah nemůžu ověřit. Nemám většinou jak, neznám ještě výsledek a nevím, jak to dopadne.
Praktický příklad:
Jedu v autě a najednou mi bleskne hlavou, ať nejezdím obvyklou cestou, ale jedu jinudy. Já v tu chvíli netuším, proč bych měla jet jinudy, protože v rádiu nehlásili objížďku ani nehodu, není žádný objektivní důvod, proč bych měla uhýbat z trasy. Mohu si tedy vybrat – poslechnu či neposlechnu?
Pokud si nejsi jistá, dej přednost intuici.
Proč?
- Intuice funguje jako směrovky na cestě. V situacích, kdy máš úplné informace a víš dopředu, co přesně máš dělat, tak ji nepotřebuješ, ne? Takže když přijde, má své důvody.
- Přispíváš k dobrému návyku naslouchat si, respektovat příchozí informace, posiluješ důvěru v sebe, získáváš zkušenosti a orientaci v tom, jak k tobě intuice promlouvá.
- V článku pro začátečnice jsme si řekli, že trénování je vhodné u nenáročných věcí, ke kterým běžná dopravní situace patří. Nemáš tedy co ztratit, můžeš jen získat. Není žádný zásadní důvod, proč neposlechnout.
TIP 5 - TECHNIKY
Tento bod souvisí s možností ovládání intuice, se schopností mít vliv na to, zda a kdy přijde odpověď. Intuice funguje bez ohledu na to, jestli jí věříme nebo ne. Někdy ale potřebujeme trochu „oblbnout hlavu“, aby nám do toho moc nekecala a šlo to snadněji.
Technika pro hlavu - PŘEDSTAVIVOST
Zklidni se, utiš myšlenky, uvolni tělo. Představ si, že sedíš v kině a před sebou máš velké plátno, na kterém je vlevo napsáno ANO a vpravo NE (nebo obráceně, nebo dvě malá plátna, vezmi jakoukoliv představu, která ti naskočí).
Potom si polož otázku a dovol, ať se rozsvítí ten nápis, který symbolizuje správnou odpověď.
Tuto techniku můžeš jakkoliv obměňovat, můžeš mít místo plátna třeba červenou a zelenou plácačku nebo barevné žárovky. Je to úplně fuk. Podstatné je, abys byla dostatečně zklidněná a ztišená.
Technika pro tělo - PAPÍR
Vezmi si 2 papíry A4 a napiš na ně možnosti, mezi kterými se potřebuješ rozhodnout. Nebo si pro sebe polož otázku a na jeden papír napiš ANO, na druhý NE. Slož je na poloviny a promíchej tak, abys nevěděla, na kterém papíře je jaký obsah. Papíry polož na zem.
Potom se opět zklidni a uvolni libovolným způsobem. Až budeš připravená, pomalu si stoupni na jeden z papírů a chvíli tam postůj. Pozorně vnímej, co se děje. Můžeš mít reakce těla (příjemné/nepříjemné, teplo/zima aj.), emoční a pocitové reakce, myšlenky nebo obrazy, příběh v hlavě. Poté pomalu z papíru odstup, udělej pár kroků jen tak a teprve potom přejdi na druhý papír. Zase pozoruj reakce a srovnej rozdíly. Máš jasno?
Pokud se ti nikde nic nerozsvěcuje nebo nic v těle necítíš, není to nic divného. Nevzdávej, zkoušej dál. Může to chvíli trvat, třeba i několik týdnů. Když si nebudeš vědět rady, ozvi se mi, podíváme se na to spolu.
