Pokud jsi intuitivní začátečnice, mám tím na mysli, že s intuicí vědomě nepracuješ. Záměrně píšu vědomě, protože ty už jsi ji zažila a použila určitě mnohokrát, jen o tom nevíš – například se ti stalo, že ti něco uvnitř říkalo, že máš někam jít/nejít, něco udělat/neudělat, někomu se ozvat/neozývat a později se ukázalo, že to bylo správně.
Jak to tedy začít dělat záměrně a vědomě? Nejdřív ze všeho tě čekají hlavní dva body.
1. ZPOMALIT
Tvé vnitřní vedení je v pohotovosti neustále a kdykoliv se můžeš na cokoliv zeptat a dostat odpověď. V běžném denním shonu to ale není snadné zaznamenat.
Představ si to asi jako dvě děti – jedno hlučný extrovert a druhé tichý introvert. Okolní svět je ten malý křiklounek, kterého je všude plno a nikdo ho nepřehlédne ani nepřeslechne. Tvůj vnitřní hlas je ten druhý. Mluví tiše a řekne to jen jednou. Hned napoprvé.
Musíš zpomalit, zpozornět a být vnímavější, aby ses naučila ho nepřeslechnout. V rychlosti a víru jednotlivých okamžiků ti snadno unikne.
Jak začít
Úplně jednoduše tak, že ve volných chvilkách začneš sledovat prostor za svými myšlenkami. Stačí minuta dvě, zpomal a vnímej chvíli svůj dech. Co se děje ve tvém těle, ve tvé mysli a v prostoru za tvou myslí. Tam, kde je ticho. Tolikrát za den, kolikrát si vzpomeneš.
Mysli na to, že abys slyšela šepot své duše, potřebuješ utišit všechno vnější, jak nejvíc dokážeš.
Čím pokračovat
Po nějakém čase (třeba týden každodenních chvilek zastavení) můžeš pomalu začít klást otázky a učit se zachytávat odpovědi. Začni úplně jednoduchými otázkami, například Co mám právě teď udělat? A sleduj, co ti bleskne hlavou úplně jako první, ještě před tím, než o tom začneš přemýšlet a rozvíjet svou myslí. A ideálně to hned udělej, i kdyby to byla sebemenší drobnost jako jít se napít.
Můžeš klást otevřené i uzavřené otázky. Uzavřené otázky jsou ty, na které se dá odpovědět jen ANO nebo NE, např. Mám dnes zaparkovat na náměstí? Otevřené otázky jsou ty, na které ti může přijít rozvitá odpověď, např. Kde mám dnes zaparkovat?
Zkoušej a opakuj
Když odpověď přijde, poslechni ji. Když ne, v klidu polož otázku ještě jednou a znovu počkej. Když nepřijde odpověď ani podruhé, nech to být. Přijde později. Za hodinu, večer nebo za dva dny. Nekontroluj to ani to neřeš. Pamatuj, že se učíš, testuješ. Proto si kladeš jednoduché nenáročné otázky a ne zásadní životní rozhodnutí.
2. DŮVĚŘOVAT
Tohle je zásadní podmínka úspěchu. Pro práci s intuicí potřebuješ odstavit svůj rozum a absolutně neřešit, jestli to, co ti přišlo, je pravda nebo blbost, jestli už je to ono nebo ne, jestli to máš udělat nebo nemáš. Prostě se na sebe spolehni a dělej to. Tečka.
2 hlavní pravidla
- Měj se sebou trpělivost a buď k sobě laskavá.
- Ber to jako hru a neřeš, jestli je to skutečné.
Potřebuješ si zvyknout na to, jak to funguje a že to funguje. Zároveň dáváš najevo svému vnitřnímu hlasu, že to s ním myslíš vážně. Že to není další z tvých potrhlých nápadů, opravdu nasloucháš a tudíž má smysl s tebou komunikovat.
Proč?
Představ si, že máš asistentku, které zadáš práci. Ona ji udělá a přinese ti perfektně vypracované podklady. Ty je necháš ležet na stole a ani si jich nevšimneš. Nebo si je přečteš, ale vůbec nepoužiješ. A příště zase. A znovu a znovu.
Jak se asi bude asistentka cítit? Co to udělá s její chutí, motivací a radostí z práce pro tebe? Nejspíš bude zklamaná, bude si připadat zbytečná a její práce marná. Přestane se jí chtít ti vůbec něco připravovat, až nakonec přestane úplně.
A tohle se stalo s intuicí v průběhu tvého života, takže si nejdřív zase musíš získat její důvěru. A tu získáš právě tím, že ji prostě začneš poslouchat.
Máš už tohle všechno v malíčku? Trénink pro mírně pokročilé je tady.
